čtvrtek 29. listopadu 2012

めまいが止まらない

Znáte ten pocit, když jste navlečení do zimního kabátu a přitom na nohou se vám skví lehké letní boty k sukni, jejichž děrovaným vzorem profukuje v poryvech vítr? Asi ne. Před měsícem zakoupené zimní boty mi zavařily na zánět achilovky, a tak se stalo, že neobuju ani jakoukoli jinou obuv, co na koleji skladuju. Tedy kromě výše zmíněných (nadto polorozpadlých) botek k sukni. Ale nestěžuju si, je to docela srandovní. Aspoň že nedošlo na žabky z Japonska, co tu schovávám ve skříni. Možná, až začne pršet.

Tím mé zdravotní nesnáze nekončí, jak jistě uhodli japanologové z nadpisu. Ano, ano, nevím jak, ale zcela nevysvětlitelně jsem vplula do rozhoupaného světa závratí. Zítra jdu na krev a EKG a budou mě zkoumat. A možná přijdu o hodinu japonštiny a nebudu umět keigo. Tak.

Jsem nějaká rozepsaná, pravděpodobně kvůli včerejšímu dokončení eseje do Americké literatury \(^_^)/
První ze čtyř. Hm, prošla jsem téměř polovinu díla (napsala celkem 1775 básní) americké básnířky Emily Dickinson a v jejím kryptickém vyjadřovacím stylu hledala analogie. 
Dál mě čeká trochu delší esej o panu Rochestrovi, která by snad neměla být problém. Jane Eyre si ráda přečtu i potřetí (počtvrté?) a konečně v angličtině.
Esej do Dějin Japonska o tom, jak je sakra možné, že šintoismus a buddhismus koexistují mírumilovně pospolu, je hotová tak ze tří čtvrtin. Well done, me!
Kámen úrazu je Japonská literatura. Ještě jsem nevymyslela ani téma >_> Ještě uvidím, jestli se na ní nevykašlu a neodevzdám jí až po Vánocích, když se paní profesorka ani neobtěžovala sdělit nám deadline.
Ještě mi vlastně chybí pojednání do japonštiny o tom, proč se učím, a jak jsem se dostala k japonštině a odevzdat opravu na začátku roku zadaného 夏休み (Letní prázdniny) ^^; 
K písemnému srovnání jsem si vybrala zda je lepší partie na ženění Kouichi nebo Tsuyoshi, snad mě Nakaya-sensei nezabije :D

Už mám za sebou první zápočtový test (z Americké literatury) a snad i vyšel. Příští týden bude, prý primitivní, písemka z Dějin japonského myšlení, takže to vidím na usilovné studium den před ní :D

A v zápočťáku pak Britské literatura s množstvím básní, u kterých si nepamatuju autory a zápočet z anglických JC03, přičemž den předtím se s Lucí chystáme do kina na půlnoční premiéru Hobita (snad nás nevyhodí z kina, až budem dělat kyááá nad übercute Martinem XD) a domů se dostaneme tak v pět ráno a test je v osm. Hahahahaha.... Už se těším :3

1 komentář:

  1. Chtěla jsem napsat, ať si s japonštinou neděláš hlavu, že ti vše vysvětlíme, ale potom jsem si uvědomila, jak vypadá nynější lekce a začínám lehce pochybovat, zda je to v našich schopnostech :D Nicméně znáš nás, uděláme, co budeme moct~

    Vše určitě dobře dopadne :)

    OdpovědětVymazat