pátek 6. února 2009

Večery pod lampou

Než se ráno odtrhnu od svého milovaného notebooku Asus F3T je odpoledne. Obědvám tak kolem třetí, když už přes hlasité protestování mého žaludku neslyším Winamp. K učení mě pak doženou výčitky typu „Zase jsem nic neudělala.“ až pozdě večer, kdy mi kupodivu látka leze do hlavy jak po másle. Včera to nicméně bylo dobrodružnější než jindy.


Už bylo po půlnoci a já si u stolu pod lampičkou četla skripta z biochemie. Pokračovala bych v této činnosti i nadále, nebýt mého morčete, které na mě zpoza kupky sena házelo vyčítavé pohledy „jako kdy už konečné zhasneš“. Přemýšlela jsem jak tuto zapeklitou situaci vyřešit. Nejdříve mi přišlo na mysl přesunout si lampičku k posteli, ale z důvodu zásuvky vzdálené asi tři metry a krátkého lampového kabelu nebyla tato idea uvedena do reality. Nad dalším nápadem jsem se už nadšeně usmívala. Ze šuplíku jsem vylovila zapomenutou, leč pro biologa nepostradatelnou baterku. Vyzkoušela jsem její osvicující vlastnosti skript, co se viditelnosti neznámého fontu o neznámé, periodicky se měnící velikosti týče. Výsledek byl celkem uspokojivý. Zhasla jsem tedy lampu a s baterkou se odebrala do postele, načež se Miu /morče/ rozhodla, že spát se jí už nechce a začla hroutit s napáječkou a ohlodávat mříže.

Tomu se říká vděčnost.

Biochemie

Miu

4 komentáře:

  1. to jsou věci, nebohé zvíře hlodá mříže a někdo si celej den hraje s neoprény a v noci nedá zvěři odpočinout! nechť ti to pořádně oplatí.

    OdpovědětVymazat
  2. Se podepíšu, ne? Stejně vim kdo seš, Kasuáre!:D

    OdpovědětVymazat
  3. No jo, jeden z důvodů proč si nepořizovat zvíře... ;-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ne, Miu je dobrá, je s ní sranda. ^.^

    OdpovědětVymazat